Králové
jako když pouštíš
zlatá prasátka na stěnu.

Lihuprostý papež,
lancknechti bez rukou,
ruce bez lancknechtů.

Mrtví jako cezené nudle,
půl kila pobitých,
dvě deka popravených,

několik hlav,
jako když brambory
navážíš do čepice -

Géniové zplození
spářením letopočtů
stropem sáknou do nekonečna

za plechového hromobití,
kručení žaludků,
volání hurá,

říše vycházejí a zapadají
mávnutím ukazovátka,
krev je vypijákována -

A jen jeden chlapeček,
co vůbec nedával pozor,
se zeptá
mezi dvěma vítěznými vojnami
najednou:

A bolelo to tenkrát taky?